Nadace je moje berlička - igenus.cz

18.04.2009 00:00

Liberec - Jeden velký kotrmelec. I tak by šel popsat dosavadní život Lenky Zimmermannové. Vozíčkářky z Liberce, která se před několika dny stala mediálně známou po celé ČR. Důvod popularity byl pro ni ale jedním z dalších životních traumat. Měla velké štěstí, když ji z hořícího auta, samotnou a nemohoucí se z něho dostat, vytáhl kolemjedoucí řidič. Přesto neztrácí životní optimismus a denně jako vedoucí centra asistentské péče ESY HANDICAP HELP, o.s., bojuje s nepřízní osudu. A nejen svého.

Na otázku, co ji přivedlo k práci s lidmi se zdravotním postižením bez hořkosti odvíjí svůj příběh: „Byl to můj vozík, na kterém jsem se v roce 1996 ocitla. Dříve jsem ani na chvíli nepomyslela, že se během jednoho dne může změnit celý svět. Byla jsem sama se dvěma dětmi a starala se o dceru s vrozenou dětskou obrnou a zdravého syna. Chtěl mi pomoci, ale jako mladistvý těžko hledal přivýdělek. Pomohla mi největší stavební firma v kraji, kde dostal práci. Pak přišel další kotrmelec, když mi syn zemřel při autonehodě. Musela jsem zpátky do práce, učit se soběstačnosti a proto jsem nastoupila do počítačové pracovny chráněné dílny v Liberci Pavlovicích. A tam začíná můj zájem o asistenční službu. V počítačové učebně nebyla rampa pro vozíčkáře. Kdykoliv někdo potřeboval na toaletu, museli jsme si zavolat pomoc a mně hrozně vadilo, že s tím nikdo nic nedělá. Obrátila jsem se na Nadaci SYNER, díky níž jsme v roce 2001 získali bezbariérovou plošinu. Když jsem okusila první slastný pocit z úspěšné žádosti, rozhodla jsem se, že se začnu věnovat problematice vypisování žádostí o granty z různých fondů," popisuje Zimmermannová jednotlivé kroky směřující k její dnešní odbornosti.

Následovalo založení centra osobní asistence, přihlásili se do pěti projektů a vyšly hned tři. Na začátku dokázali nabídnout pomoc deseti klientům, do roka jich bylo více jak třikrát tolik. Další rok se na seznamu potřebných, kterým centrum pomáhalo, bylo už šedesát jmen. A přesto Lenka nebyla spokojená.

Proč?: "Legislativu a mechanismy podání žádostí jsme se učili samostudiem a někdy stylem pokus-omyl. Peníze jsme získali, ale měla jsem pocit, že nejsou přerozdělovány právě nejšťastněji. To mluvím o roku 2007, kdy jsem kvůli zdravotním problémům hodně času trávila v nemocnici. Možná tam vznikl nápad založit vlastní asistenční službu a to byl krok ke zrodu ESY HANDICAP HELP. Z původních kolegů a klientů se v ESY soustředilo zhruba 70%. První rok ale nebyl zrovna ukázkový. Začínali jsme od nuly a nebýt Nadace SYNER, která na rozjezd zajistila výborné podmínky, prostory, zázemí a v neposlední řadě pomohla i finančně, naše ESY by nezačalo žít. Nadace SYNER je tak moje nejen pomyslná berlička, o kterou jsem se mohla kdykoliv opřít. Když vyprávím o vzniku ESY HANDICAP HELP na seminářích, posluchači nevěřícně kroutí hlavou a diví se, že se někdo takový našel."

To je historie, byť nestará. Patří se říci, že v prvním roce ESY v rámci projektů pracovalo s rozpočtem 4 milióny korun. V celé republice působí desítky poskytovatelů asistenčních služeb, podle různých kritérií ESY řadí mezi první pětici. V Libereckém kraji se profiluje ESY osobní asistencí, dalšími službami překračuje jeho hranice. Zaměstnává přes 40 asistentů a pomoc nabízí více jak třem stovkám klientů. A kdyby byla kapacita větší, ze dne na den by péči ESY přivítali rádi další handicapovaní. „Na druhou stranu si nedělejme iluze. Asistenční služba je práce jako každá jiná, byť vyžaduje nesmírný duševní potenciál a vnímavost ze strany asistentů. I my jsme řešili případy stížnosti některých klientů. Pokládám to za normální jev. Ale jsem pyšná, že handicapovaní se umějí postarat o sebe a s pomocí zdravých nabízejí službu desítkám vozíčkářů a ležících pacientů," říká Lenka Zimmermannová.

A protože ani chvíli nechce ztratit, při našem rozhovoru byla vedle běžných záležitostí plně zaujata přípravou na další z vozíčkářských plesů.

URL| http://www.r1genus.cz/clanky/spolecnost-11/nadace-je-moje-berlicka-5451/