Nadace je moje berlička - Ústecký deník

11.05.2009 00:00

Liberec - Jeden velký kotrmelec. I tak by šel popsat dosavadní život Lenky Zimmermannové. Vozíčkářky z Liberce, která se před několika dny stala mediálně známou po celé ČR. Důvod popularity byl pro ni ale jedním z dalších životních traumat. Měla velké štěstí, když ji z hořícího auta, samotnou a nemohoucí se z něho dostat, vytáhl kolemjedoucí řidič. Přesto neztrácí životní optimismus a denně jako vedoucí centra asistentské péče ESYHANDICAPHELP, o.s., bojuje s nepřízní osudu. A nejen svého.

Na otázku, co ji přivedlo k práci s lidmi se zdravotním postižením bez hořkosti odvíjí svůj příběh.

„Byl to můj vozík, na kterém jsem se v roce 1996 ocitla. Dříve jsem ani na chvíli nepomyslela, že se během jednoho dne může změnit celý svět.

Byla jsem sama se dvěma dětmi a starala se o dceru s vrozenou dětskou obrnou a zdravého syna. Chtěl mi pomoci, ale jako mladistvý těžko hledal přivýdělek. Pomohla mi největší stavební firma v kraji, kde dostal práci. Pak přišel další kotrmelec, když mi syn zemřel při autonehodě. Musela jsem zpátky do práce, učit se soběstačnosti a proto jsem nastoupila do počítačové pracovny chráněné dílny v Liberci Pavlovicích. A tam začíná můj zájem o asistenční službu. V počítačové učebně nebyla rampa pro vozíčkáře. Kdykoliv někdo potřeboval na toaletu, musel si zavolat pomoc a mně hrozně vadilo, že s tím nikdo nic nedělá. Obrátila jsem se na Nadaci SYNER, díky níž jsme v roce 2001 získali bezbariérovou plošinu. Když jsem okusila první slastný pocit z úspěšné žádosti, rozhodla jsem se, že se začnu věnovat problematice vypisování žádostí o granty z různých fondů,“ popisuje Zimmermannová jednotlivé kroky směřující k její dnešní odbornosti.

Následovalo založení centra osobní asistence, přihlásili se do pěti projektů a vyšly hned tři. Na začátku dokázali nabídnout pomoc deseti klientům, do roka jich bylo více jak třikrát tolik.

Další rok na seznamu potřebných, kterým centrum pomáhalo, bylo už šedesát jmen.

A přesto Lenka nebyla spokojená. Proč?

 “ První rok ale nebyl zrovna ukázkový. Začínali jsme od nuly a nebýt Nadace SYNER, která na rozjezd zajistila výborné podmínky, prostory, zázemí a v neposlední řadě pomohla i finančně, naše ESY by nezačalo žít. Nadace SYNER je tak moje nejen pomyslná berlička, o kterou jsem se mohla kdykoliv opřít.“

To je historie, byť nedávná. Patří se říci, že v prvním roce ESY v rámci projektů pracovalo s rozpočtem 4 milióny korun.

V Libereckém kraji se profiluje ESY osobní asistencí, dalšími službami překračuje jeho hranice. Zaměstnává přes 40 asistentů a pomoc nabízí více jak třem stovkám klientů. A kdyby byla kapacita větší, ze dne na den by péči ESY přivítali rádi další handicapovaní.

 

Region| Severní Čechy

Publikováno| Ústecký deník; Můj podnik; 38

Publikováno| Děčínský deník; Můj podnik; 38

Publikováno| Chomutovský deník; Můj podnik; 38

Publikováno| Litoměřický deník; Můj podnik; 38

Publikováno| Žatecký a lounský deník; Můj podnik; 38

Publikováno| Mostecký deník; Můj podnik; 38

Publikováno| Teplický deník; Můj podnik; 38

Publikováno| Liberecký deník; Můj podnik; 38

Publikováno| Jablonecký deník; Můj podnik; 38

Publikováno| Českolipský deník; Můj podnik; 38